SDH Dolní Lhota - Oficiální stránky Dolní Lhoty

Historie 1911 – 2001
Vzájemná a účinná pomoc svým spoluobčanům v případě požáru nebo jiné tragické události byla hlavní myšlenkou pro zakládání sborů dobrovolných hasičů v našich zemích. Tato historie je stará přibližně 150 roků a postupně nacházela své místo v každé obci Čech a Moravy. Také díky několika nadšencům ve zdejší obci a pochopení tehdejšího zastupitelstva, jehož členové byli: František Fiala, Josef Kupka, Rudolf Šurý, Eduard Jabůrek, František Souček, Václav Plch, Eduard Hrachovina a František Hrnčíř v čele se starostou Vilémem Kučerou, svým rozhodnutím přispělo, že v prosinci roku 1911 byl zřízen a ustaven sbor dobrovolných hasičů.

První valná hromada
První valná hromada byla zřízena tehdejším náčelníkem dobrovolného hasičského sboru v Černé Hoře, bratrem Josefem Doležalem, pozdějším čestným náčelníkem padesáté župy. Tato valná hromada se konala 11. prosince 1911. Bylo přihlášeno 27 činných a 32 přispívajících členů. Valná hromada si zvolila správní výbor v čele s předsedou br. Kučerou V. místopředsedou byl zvolen Kupka Josef, jednatelem Šurý Rudolf a pokladníkem Hrnčíř František. Takto zvolený sbor neměl výstroj, výzbroj a neměl ani finanční prostředky. Prvním úkolem bylo postupně budovat a ze svých pracně získaných finančních prostředků si opatřovat potřebný hasičský inventář a spoléhat jedině na podpůrnou pomoc svých spoluobčanů a tehdejšího obecního zastupitelstva. Byla to opravdu mravenčí a neúnavná práce prvních průkopníků hasičské myšlenky a jenom díky houževnatosti a sebeobětavosti jedinců mohl založený sbor rozvíjet svoji první činnost. Těžko si dnes představujeme s jakým zápalem a chutí pracovali tito první příslušníci velké rodiny nynějších hasičů.

První funkcionáři
Co starostí a práce měli první funkcionáři sboru – náčelník Odehnal Josef, podnáčelníci – Plch Richard a Aug. Macháček, četaři – Hrachovina M. a Škárka Alois se zbrojířem Janem Štěrbáčkem a celou řadou dobrých členů. Není proto možné, abychom v dnešní den nevzpomněli jak zakladatelů sboru tak všech bývalých členů a nevznesli jim náš upřímný dík za veškerou práci, kterou pro sbor vykonali.

- Čest jejich památce –

Členstvo vystrojeno a vyzbrojeno
O tom, jak naši první příslušníci sboru dobrovolných hasičů neúnavně pracovali svědčí to, že již následujícího roku tj. 1912 bylo členstvo vystrojeno a vyzbrojeno. Nemalou zásluhu na tom mělo i tehdejší obecní zastupitelstvo, které velmi dobře chápalo nutnost a potřebu výstroje sboru a zakoupilo roku 1912 ruční čtyřkolovou stříkačku a zbudovalo zbrojnici. Obojí předalo místnímu sboru 29.6.1912. Byla to pobídka k ještě větší práci a tak následujícího roku si sbor postavil z vlastních prostředků hasičské leziště. Slibně vyvíjející činnost sboru byla však dějinnými událostmi – vypuknutím 1.světové války na čas zastavena. Většina příslušníků sboru odešla na bojiště a mnozí nich se již nevrátili. Jen s největším úsilím udržovali v této době při životě místní sbor br. Odehnal J. a Šurý R. s několika málo jedinci. Teprve v roce 1920 po přestálých ztrátách v členstvu a poválečné obnově byla oživena činnost sboru.

Zdroj příjmů
Valná hromada zvolila funkcionáře a usnesla se na další činnosti. Hned na to byl uveden do pořádku inventář a upraveno prostranství u mlýna pro příjezd stříkačky k vodě. Z vlastních prostředků byla zakoupena v roce 1923 berlovka a 60 metrů hadic. Následujícího roku byly zřízeny dvě vodní nádrže. Členstvo konalo vedle svého výcviku četné zábavní podniky proto, aby si mohl opatřit zdroj příjmů pro zakupování potřeb jak výzbroje tak i výstroje. Doba si žádala větší výkony v hasičích, a proto sbor přikročil k přebudování dosavadní ruční stříkačky na motorovou. Toto přebudování provedl v roce 1925 opět z vlastních prostředků jen s malým přispěním obecního zastupitelstva. V roce 1929 vybavil sbor svoje členy soukennými plášti, což si opět vyžádalo nemalou finanční částku.

Následkem 2.světové války
Zdroje příjmů – zábavy, divadla a jiné podniky umožnily, že v roce 1936 koupil sbor 25 pracovních obleků v ceně 2 125 Kč a v roce 1937 20 vycházkových obleků v ceně 28 000 Kč a rovněž několik dílů hadic v ceně 2 100 Kč. Ani následující léta nezapomínal sbor na doplňování výzbroje, zařízení a výstroje. V roce 1941 bylo stávající sešlé leziště nahrazeno stožárem na sušení hadic. Tím však činnost ustávala následkem 2.světové války a okupace ČSR.

Přízeň spoluobčanů
Teprve po osvobození hlásí se sbor opět svými podniky a získává bývalou přízeň spoluobčanů i finanční příjmy. Doplňuje výzbroj, přilby, opasky i hadice. Rozvoj republiky, jejího budování a zajišťování nutí sbor, aby rovněž šel vstříc vyšším výkonům, a proto v roce 1949 zakupuje za 100 000 Kč nákladní auto Ford Canada, aby toto přebudoval na hasičský vůz. Toto auto bylo opraveno a MNV je vybavil čerpadlem nákladem 65 000 Kč.

Svazy požární ochrany
Po roce 1948 se však již poměry v naší republice ubírají jiným směrem a SDH jsou přejmenovány na Svazy požární ochrany a stávají se složkou NF. Práce těchto svazů byly zpolitizovány a některé jejich činnosti se podřídily tehdejší vládě komunistů. I přes toto neblahé období však zůstává organizace ve své profesionální práci činná. Zaměřuje se na preventivní činnost a především práci s mládeží, kde získává velmi dobré výsledky. Družstvo dorostu se dostává do krajského kola soutěže, kde získává II.místo. Rovněž v roce 1983 družstvo dorostu vítězí v okresní soutěži a v krajském kole získává 11.místo.

Z požárníků se opět stávají hasiči
V rámci technického vybavení svaz obdržel pojízdnou přenosnou stříkačku PPS 12 a v roce 1972 vozidlo Tatra 805. Rovněž jsou doplněny hadice a výstroj zásahového družstva. Jednou z nejvýznamnějších činností svazu v této době je výstavba požární zbrojnice a přebudování přístavku u kulturního domu na klubovnu a šatnu. Bohužel byly tyto prostory nám nejasným způsobem vráceny restituentovi, který novou garáž zaplatil a z těchto prostředků nemachal MěÚ Blansko postavit garáž a upravit šatnu na zdejším hřišti. Ale to vše se děje již po roce 1989, kdy se z požárníků opět stávají hasiči. Po tomto roce také MěÚ Blansko prodává původní požární zbrojnici z roku 1912. Postavením nové garáže a rekonstrukcí šatny na hřišti se začíná nové období práce sboru. Zejména v posledních třech letech byla provedena oprava celé boudy na hřišti, kde je provozováno letní občerstvení (vzpomeňme na stav boudy před pěti léty). Nedá se však říci, že by byly všechny problémy za námi. Především je třeba zajistit novou požární stříkačku a vozidlo, aby zejména soutěže mládeže i dospělých byly smysluplné. SDH Dolní Lhota jako městská část je dotována z prostředků MěÚ Blansko, z prostředků SHČMS, popř. státních. Tyto prostředky jsou však každoročně menší a zdaleka již na činnost sboru nestačí. Tzn., že efektivní práce jak na poli hasičském, ale i ekonomickém stávajícího starosty pana Pavla Jabůrka, celého výboru a všech členů sboru, bude základním předpokladem nejen udržení, ale i rozvoje činnosti.

Chuť do práce, obětavost a zápal
Vzpomeňme proto ještě jednou na všechny ty nadšence a obětavce, kteří v uplynulých létech tak obětavě pracovali pro hasičskou myšlenku. Namátkou si připomeňme bratry a spolučleny Karla Kakáče, Františka Kitnera, Josefa Mináře, Oldřicha Pařila, Jaroslava Kuběny, Milana Komárka, Zdeňka Zámečníka, Františka Odehnala, Vlastimila Skotáka, Ctibora Bahelku. Starosty a předsedy Oldřicha Kakáče, Františka Hrnčíře, Miroslava Musila, Jaroslava Kouřila, Pavla Zámečníka, Stanislava Stloukala, Jiřího Hudce a mnoho dalších nejmenovaných členů, jejichž odpovědnost, chuť do práce, obětavost a zápal nechť si vezme do srdce každý z nás.

Autor: Stanislav Stloukal